Skautská pouť do Předklášteří
V sobotu 26. 4. 2014 se konala tradiční skautská pouť ke svátku sv. Jiří, patrona skautů. V letošním roce byl cílem klášter Porta Coeli v Překlášteří. A jak to viděli účastníci?
Vranovská smečka měla tentokrát sraz netradičně na vlakové zastávce v České. Značně oslabená početnou marodkou se zde setkala s Vaškem a krátce nato již nastupovala do vlaku, mířícího směr Dolní Loučky. Zde se z vlaku vyrojila snad stovka vlčat, světlušek, skatů i skautek, takže pořadatelé měli plné ruce práce. My byli nejblíže, takže jsme po obdržení průvodky a pokynů vyrazili na naši pouť do Porta Coeli v Předklášteří jako první. Cestou jsme odpovídali na koumácké Šalomounovy dotazy, z obrázku se snažili poznat pětici světců, dobývali jsme hrad Loučku, krmili zvířátka jablíčky, sbírali kolíčky víčka od petek, poznávali kvetoucí kytičky v krásné jarní přírodě, obdivovali velikáááánský železniční most, pozorovali pstruhy v říčce, až jsme dorazili k branám kláštera. Zde jsme odevzdali naši průvodku a jali jsme se zkoumat tajnosti starých klášterních budov, okolních rybníků, trpělivost zde sedících rybářů i Vaškovu. Když jsme odolali (někteří s nelibostí) nabídkám mnoha cukráren se zmrzlinou, konal se před krásným gotickým portálem kostela nástup všech zúčastněných družinek, přivítali jsme otce biskupa Vojtěcha, pořadatelé podělili cenami ty šikovnější z nás, kteří cestou přece jen nasbírali více bodů. A jako vyvrcholení byla pro nás slavnostní mše svatá. Po ní jsme již pelášili na vlak, který nás odvezl opět do České, kde si nás převzali naši rodiče.
Vašek, 91. oddíl
Dne 26.4. jsme se sešli v 7:35 před kostelem a jeli na hl. nádraží. Vlak v 8:53 nás dopravil do Dolních Louček. Tam jsme dostali mapu a průvodku, kterou jsme vyplnili a pak jsme šli po trase asi 6 km na východ podél řeky Bobrůvky vlévající se do Svratky. Došli jsme na první stanoviště, kde byl Radar s Drakem a 2 ženy (Kýta a Natka). Jejich stanoviště bylo primitivní - měli jsme donést pomocí kolíčků na prádlo co nejvíce víček od pet-lahví za určitý čas. Dále následoval nepovinný úkol na kopci, kam jsme se tlačili asi čtvrt hodiny. Nahoře jsme zjistili, že tento úkol nemá žádný vliv na konečné hodnocení. Protože tam bylo mnoho lidí čekajících na vlajkovku (ten úkol), rozhodli jsme se pro návrat na cestu. Druhá opozdilecká část našeho oddílu si vlajkovku přeci jenom zahrála a my jsme mezitím doplnili úkoly na průvodce a najedli se. Na dalším, už povinném stanovišti, se házelo do děr z provazu. Nebyli jsme moc zdrženi a naše cesta pokračovala. Dali jsme si další přestávku. Nakonec jsme došli do kláštera Porta coeli. Uběhla dlouhá chvíle až k vyhlášení. Byli jsme 3. asi ze 14 skupin naší kategorie. Pouť byla ukončena mší sv. s otcem biskupem Vojtěchem. Po ní jsme jeli domů.
PS.: Adam zde dostal přezdívku Panda
zapsal: Fíša, 72. oddíl
