Jako každý rok, i letos měly naše oddíly svoje tábory:
Tábor 4. oddílu - Slavonice
Tábor 26. – Studenec - hodně malých dětí, věkově heterogenní skladba účastníků (více děleného programu), program s důrazem na skautskou symboliku a praxi. Tábor se povedl.
Tábor 41. – Vratislávka - 60 účastníků. RR stavěli tábor delší dobu dopředu (pohodová stavěčka), podařilo se zapojení dětí do praktického chodu tábora
Tábor 72. – tábořiště Valdíkov -tábor úspěšný jako každý rok, dobrá byla přítomnost Benjamínků a Tučňáků.
Z pohledu vedoucích i dětí se velice povedl. Během programů účastníci oprášili skautské znalosti, jako práci s mapou, orientaci ale i práci se sekerami, pilami i noži. Naučili se něco málo z finanční gramotnosti, obraně proti podvodným smlouvám, porozuměli řeči těla, i výrobě jednoduchých elektrických zařízení. Na družinových programech zase okusili trochu špionáže a práce s vysílačkami, seznámili se s různými subkulturami od geeků, přes rainbow až po punk, vypěstovali si vlastní rostliny, zaposlouchali se do mnoha hudebních žánrů nebo třeba jen v klidu malovali přírodu kolem tábora. Volný čas byl vyplněn jak oblíbeným fotbalem nebo badmintonem, tak společenskými hrami, do kterých jsme se rádi zapojovali i my vedoucí. Starší se pak vydávali na cyklo-výlety po okolí a připravovali se na roverský slib, který úspěšně splnili. Když už jsem u slibů, tak letos slibovala opět spousta vlčat a skautů. Velice nás potěšily i sliby všech skautů z družiny Tučňáků, kteří za námi na tábor přijeli na 4 dny. Perfektně se zapojili, nejen u společných her, a kluci z nich byli opět nadšení. Nesměly chybět ani družinové výlety, které sice propršely, ale podle staré pravdy, že skaut je nepromokavý, je všichni hravě zvládli. Táborem nás provázela hra s názvem Zlaté údolí, kde kluci v roli osadníků kolonizovali Ameriku. Museli se tak vypořádat jak s bandity zaslepenými nalezišti zlata, tak indiány, jež chránily svou posvátnou půdu. Padouši a hamižníci byli nakonec poraženi a indiáni zakopali válečnou sekeru.
Na závěr celá táborová rada děkuje všem, kdo nám pomohli s přípravou tábořiště a hlavně obětavým tatínkům, také všem maminkám, že pustily svoje děti, leckdy i poprvé na skautský tábor, Rakváčům, kteří obohatili posvátný okamžik u slibového ohně, naší kuchařce Lídě, která nám neuvěřitelně chutně vařila a vždy naplnila všechna břicha až po okraj, zásobovačům, kteří jezdili na několikahodinové nákupy, roverům za pomoc a CTH, všem na které jsem zapomněl a v neposlední řadě všem dětem, bez kterých by tábor vůbec nebyl.
Tábor 91. – tábořiště Hraničky 15. 7. – 5. 8. 2016
Letošní tábor našeho oddílu jsme měli v zapadlém koutu naší vlasti, na pronajatém tábořišti v místě zaniklé obce Hraničky – Grenzdorf v Rychlebských horách.
V pátek 15. 7. odjelo 28 skautů na své třídenní putování, které jsme začali po vystoupení z autobusu na zastávce Lázně Lipová. Přespali jsme pod vybudovanými přístřešky na kopci v lese nedaleko zastávky. Druhý den po probuzení jsme přes „hory lesy skály“ vystoupali na Medvědí vrch a Ripperův kámen, což pro mnohé, zatížené „plnou polní“ bylo dosti vyčerpávající. Poté jsme již sestupovali po rychlebských stezkách, až jsme se dostali na zříceninu hradu Kaltenštejn. Zde, již dosti znaveni, jsme si prohlédli (tedy ti, co měli dost síly) krásnou památku a poté jsme putovali do místa dalšího přespání u zrušeného lomu Vycpálek. V neděli 17. 8. jsme po probuzení a sbalení věcí došli do Žulové, kde jsme se zúčastnili nedělní mše svaté. Když jsme se poté řádné nasnídali na náměstí, své kroky jsme nasměrovali na Hraničky, do místa našeho tábora. Po příchodu na tábořiště se k nám připojila i početná skupina vlčat, která začínala svůj tábor ranní mší na Starém Brně.
V překrásném prostředí Rychlebských hor jsme prožili tři týdny tábora – odříznutí od světa, s telefonním signálem jen na vyvýšených místech nad táborem. V kolotoči etap celotáborové hry a v mnoha dalších bojových hrách nám tábor rychle utekl. Počasí nám mimořádně přálo, takže jen občasná přeháňka či bouřka nám připomenula, že by při delším dešti mohlo být hůř. Během tábora jsme se zdokonalovali v různých disciplínách – od střelby z luku či vzduchovky, v metání kamenů prakem po vzoru kloučka Davida, po horolezení či slaňování na skalisku pod dohledem zkušených instruktorů. Měli jsme zde fotbalový turnaj, sportovní klání v mnoha neobvyklých disciplínách, hráli jsme lakros, ragby či další pro nás méně známé hry. Někteří hledali a nacházeli v okolních lesích u bývalých usedlostí různé pozůstatky po původním německém obyvatelstvu, od nejrůznějších hrnečků, zapalovačů, pastí, zbytků kachlových pecí až po takřka funkční budík. Však z těchto nálezů byla nakonec pěkná výstavka. Také jsme si užili několikadenní družinové výlety, kdy jsme se učili o sebe plně postarat, a to od plánu trasy, návrhu jídelníčku či jeho realizaci až po nalezení a připravení místa nočního přespání.
Někteří na táboře v šeru nastávající noci složili u slavnostního ohně svůj vlčácký či skautský slib.
Rovněž jsme museli, což bývá tou méně atraktivní součástí skautských táborů, občas v noci vylézt z teplého spacáku do chladné noci na noční hlídku, pomáhat jako služba v kuchyni, škrábat brambory, postarat se o zásobu dřeva na vaření, denně dovážet na dvoukoláku vodu, uklízet si ve stanu či provádět mnoho dalších nepříjemných činností.
Velkou posilou pro nás byla účast na dvou nedělních bohoslužbách, které za námi přijel sloužit o. Jan ze Starého Brna. Zvláště mše pod širým nebem na místě bývalého kostelíka sv. Josefa byla hlubokým zážitkem.
Díky tímto všem, kteří se o tento tábor zasloužili, jak již o jeho přípravu a vedení, nachystání či realizaci mnohých her, pofoukání a ošetření nejrůznějších bolístek, vaření, hospodaření či pravidelné nákupy. A že něco občas zaskřípalo – nebývá vše dokonalé, nechť to je poučení pro další tábory.
Vašek
Tábor 93. – br. Alex: tábořiště v Zábřehu na Moravě, v týpích, 13 nováčků a mnoho nových vedoucích. Pro hodně nováčků bylo vše nové a tábor byl hlavně seznamovací se skautskou symbolikou a zvyky. Příště bude 14denní.
Tábor 95. – br. Slunko: tábor na Dalešické přehradě s vodáckou tématikou, krásné a romantické tábořiště, atmosféru kazili rybáři. Podařilo se naplnit výchovné plány, děti si osvojily základní vodácké techniky.
Příměstský tábor 95. – tábor se podařil. Každý den byli někde jinde na výletě. 10 dětí.
Roveriáda – 25 účastníků. Program „stoupání na vrchol“ (hledaní osobnostních limitů). Povedl se.
